tags: veda nabozenstvi title: Lepsi argument author: rpt date: 2023-03-31 aside: Lepsi argumentace proti teorii zemske koule ci zemske rotace. Nejsem si jist, zda jsem se uz zminoval o dr. Jordanu Grantovi. Dr. Grant rad mluvi www.bitchute.com/.../Je9sUNu1xoPw o vede a vedecke metode. Dlouho jsem si neuvedomoval, jak radikalni je jeho rec. Vede utok proti zavedenemu poznani z necekane strany, ze strany logiky. Jenom si nejsem jist, zda to zastancum hypotezy zemeplacky pomuze. ## Pohadky Neni prvni, ani posledni, kdo kritizuje virologii. Virologie to dnes dostava ze vsech stran a myslim, ze opravnene. Kvuli opatrenim, vakcinam, zlocinci Faucim, ale hlavne proto, ze virologie nema v ruce zadny dukaz o existenci viru. Dr. Grant je jednim z tech, kdo tvrdi, ze virologove nedodrzuji zakladni vedecke postupy. Pouzivaji pochybne nebo vubec zadne kontrolni experimenty. Neobtezuji se virus izolovat, jejich pojeti izolace je zcela opacne tomu, jak tento pojem chape normalni clovek. Davaji dohromady pochybne kousky RNA pomoci sekvenace, coz je neco jako skladani puzzle s pomoci pocitace. Vysledkem je udajny genom viru, ve skutecnosti zcela umely vytvor, ktery ma s realitou jen malo spolecneho. Protoze nedelaji spravne kontrolni experimenty, nemohou mit nikdy jistotu, ze nejaky virus vubec maji. Nikdo take nikdy nedokazal, ze tyto castecky zpusobuji nejakou nemoc. Virologie, to jsou laboratorni experimenty, ktere nemaji zadny vztah k realite. Dr. Grant ale nezustava zdaleka jenom u virologie. Podle jeho pojeti spousta vedeckych oboru ve skutecnosti nejsou vedecke obory. Teoreticka fyzika, kosmologie, astronomie nejsou vedecke obory, nepouzivaji vedeckou metodu. Jine obory sice vedeckou metodu pouzivaji, ale mnoho experimentu obsahuje logicke chyby, takze jsou jejich vysledky sporne nebo neplatne. Mnohe z toho, co veda tvrdi, nalezi do rise pohadek a legend. ## Vedecka metoda Pozorujeme nejaky jev a chceme zjistit, co je jeho pricinou. Formulujeme hypotezu, co muze dany jev zpusobovat. Potrebujeme mit jistotu a musime tedy dokazat, ze je to prave tato pricina a nic jineho. Pokusime se tedy formulovat experiment, kde budeme obmenovat predpokladane priciny a zjistujeme, ktera zpusobuje pozorovany efekt. Pokud experiment hypotezu potvrdi, hypoteza povysi na teorii. To je ve zkratce vedecka metoda cs.wikipedia.org/.../V%C4%9Bdeck%C3%A1_metoda pouzivana v prirodnich vedach. Napr. statistika neni veda, ale pouziva se pri vedecke praci. Je treba si uvedomovat jeji omezeni. Muze nam rici cosi o souvislosti urcitych jevu, ale nikdy nerika a nemuze rici, zda je mezi jevy vztah priciny a nasledku. Pokud jde o statisticke modely, W. M. Briggs www.wmbriggs.com rad vzdy opakuje, modely vzdy davaji takovy vysledek, jaka do nich vlozime data. Statisticke modely take nejsou veda. Kosmologie take neni veda. Fyzikove formuluji matematicky model, ktery slouzi jako teoreticky ramec, a pote se snazi zjistit, zda ziskana data tento model potvrzuji nebo vyvraci. Napr. Newtonova mechanika je konzistentni matematicky model, jehoz soucasti jsou urcite zakladni axiomy jako gravitace, coz je vlastnost vsech hmotnych objektu. Vsechny objekty se pohybuji po primce, pokud na ne nepusobi sila dalsich objektu. Pak se jejich drahy stavaji eliptickymi. Na zaklade toho model pocita drahy planet. Pokud jde o pohyb planet, pozorovani ukazalo, ze Newtonova mechanika ma docela solidni predpovedni hodnotu. Z toho lze usoudit, ze bude mit predpovedni hodnotu i v jinem kontextu. Naproti tomu obecna relativita predklada zase jiny model popisujici stejne fenomeny, ale jinak. Planety se zde pohybuji tak, jak se pohybuji diky zakriveni prostoru. Gravitace je tedy pojem v ramci urcitych matematickych modelu. V realite samotne neni definovana a my odvozujeme na zaklade pozorovani urcitych jevu, jez jsou v souladu s predkladanou teorii, ze neco jako gravitace v realite funguje. Jinymi slovy nevime, zda padani objektu zpusobuje ohromna hmota Zeme. Mame pouze model predpokladajici gravitaci, ktery matematicky predpovida konkretni chovani objektu v realite. Podobne se data zdaji potvrzovat model Velkeho tresku, ale nikdo z nas tam tehdy nebyl, ani nedokazeme pokusem overit, ze se neco takoveho muze dit. Nejde tedy o vedu, ale o pokrocilou ci racionalnejsi formu divinace. Na druhou stranu muzeme alespon rici, ze kauzalita je realna. Kdyby nebyla, zadna veda by nemohla fungovat. Ale to uz je filozoficka otazka, ktera je mimo ramec vedy. ## Foucaultovo kyvadlo Ne, ted nemam na mysli roman Umberta Ecca. Jak prokazeme, ze se zeme otaci kolem sve osy? Pouhe pozorovani vychodu a zapadu slunce na to nestaci. Lide dlouho verili, ze Zeme je statica a otaci se obloha nad nami. Francouzsky fyzik Leon Foucault sestrojil obri kyvadlo, ktere bylo spusteno v parizskem Pantheonu v roce 1851. Kyvadlo bylo opatreno hrotem, ktery do pisku zakresloval pohyb kyvadla. Takto mohli pozorovatele videt, jak se meni rovina kyvu. To ma prokazovat, ze se Zeme otaci kolem sve osy. Eliminujeme-li vnejsi sily jako vitr a pripadne mechanicke potize spojene s choulostivosti kyvadla na nepatrne sily, ktere mohou zpusobit velke odchylky v pohybu a tim experiment zcela zhatit, zustane pohyb Zeme samotne jako jedina pricina, ktera vysvetluje precesi kyvadla. Da se rici, ze se neotaci kyvadlo, ale Zeme pod nim, zatimco kyvadlo zachovava stale stejnou rovinu kyvu. Prave citlivost kyvadla vedla Foucaulta k tomu, aby experiment opakoval s gyroskopem, ktery se ukazal jako lepsi nastroj. Osa gyroskopu ukazuje stale ke stejne hvezde, zatimco vnejsi ram pristroje se otaci kolem spolu se Zemi. Nicmene na pouzite technologii nezalezi, protoze experiment obsahuje logickou chybu, takze nemuze slouzit jako dukaz otaceni Zeme kolem sve osy. ## Logicka chyba Existuje okruh logickych chyb, ktere se oznacuji jako argumentace kruhem. V anglictine jako begging the question nebo affirming the consequent nebo circular reasoning. Jde o logicke chyby typu: 1. Recnik predpoklada premisu pro dany zaver jako pravdivou, ackoliv to tak byt nemusi. Napr. "politici jsou svine, X je politik, takze je svine". 2. nebo jestlize A, pak B a tim padem jestlize B, tak A. Napr. "kdyz prsi, silnice je mokra; silnice je mokra, takze muselo prset." Hypoteza, kterou ma experiment s kyvadlem potvrzovat, tuto logickou chybu obsahuje. Ovlivnuje-li otacejici se povrch pohyb kyvadla, neznamena to, ze podobny pohyb kyvadla v kontextu Foucaultova experimentu je zpusoben otacenim Zeme. Experiment take neobsahuje manipulaci s pricinami, tzn. idealne postavit kyvadlo mimo sferu vlivu Zeme, coz je dost tezke provest. Tento experiment je jako dukaz nepresvedcivy. Neznamena to vsak, ze se Zeme neotaci. Znamena to jen, ze toto neni dukaz jejiho otaceni. Podobneho omylu se dopousteji lide, kteri tvrdi, ze mame dukaz o vzniku vesmiru Velkym treskem, ze objekty se pri pohybu smrstuji (Lorentzovy transformace, specialni teorie relativity) a dalsi podobne pripady.[1] ## Prisnost Lze rici, ze podobny problem ma vetsina vedeckych teorii? Viz popperovske "co nelze vyvratit, to neni vedecka teorie". I kdyz vsechny dosavadni experimenty teorii potvrdily, novy experiment ji muze vyvratit. Ale to neni nas pripad. V nasem pripade muze kazdy novy experiment s kyvadlem dopadnout uplne stejne, protoze chybi radny kontrolni experiment. V podstate nejlepsi by bylo pozorovat Zemi odjinud nez z jejiho povrchu, ale tato moznost v roce 1851 nebyla k dispozici. Stejny problem ma i virologie, alespon podle jejich kritiku. S Grantovym pristupem je ale jeden problem. Logicka chyba "affirming the consequent" nevylucuje uvadenou pricinu jako moznou. Rika pouze, ze pricinna logika tvrzeni neplati obousmerne. Je tedy docela dobre mozne, ze zvlastni chovani kyvadla opravdu zpusobuje rotace Zeme. Prinejmensim jsme diky matematickemu modelu schopni chovani kyvadla predvidat na kazdem miste na Zemi. Potrebujeme tedy mit jistotu? Pokud jde o predpovedni hodnotu, tak asi nikoliv. Alespon ne do okamziku selhani predpovedi, kdy vyvstane potreba noveho modelu s lepsi schopnosti predpovidat. Pokud jde o poznani pricin, je to velice dulezite, nebot bez jistoty o pricinach stavime vzdusne zamky, divoke pribehy jako ten o Velkem tresku.[2] Nejde tedy o zbytecnou prisnost. ## Zaver Mozna se dobry doktor myli a zpusob, jak dnes delame vedu, je zcela v poradku. Ale pokud ma pravdu, pak pres veskery pokrok v technologiich vime o stvoreni velice malo. Mame mnoho hypotez, mnoho vtipnych pribehu, to ano. A hodne nejruznejsich statistik, ktere casto vubec nic nedokazuji. Ale malo overenych teorii. Dalsim nechtenym dusledkem "volneho" pristupu k vede paradoxne je, ze tyto pribehy svazuji ruce celym generacim vedcu. Virologie je ukazkovy pripad. Spousta vzdelanych lidi po celem svete stale dokola provadi laboratorni experimenty, ktere nikam nevedou, protoze povazuji tento postup za prokazany. Protoze se jim ucili ve skole, protoze to tak delali jejich predchudci. Kdyby tito lide pristupovali se spravnym vedeckym skepticismem k dosavadnim vyzkumu, mozna by se otevrely zcela nove smery badani. Jednim takovym slibnym smerem je teorie (spis hypoteza, ne?) terenu aneb vliv mikroorganismu na lidske zdravi. Hodne to pripomina dogma a tradice, kterych se vedecky etos tolik stiti. Dalsi paradox paradoxy-vedy-a-viry.html vedy a viry? K teto otazce se brzy vratim. ~~~~~~~~ 1. Pripad kosmologie a souvisejicich oboru jako astronomie, astrofyzika je o to komplikovanejsi, ze ma vztah k teologii a historicky k napjatemu vztahu mezi udajne svobodnym badanim a cirkvi. Tomu se chci v blizke budoucnosti take venovat. 2. Existuji alternativni modely ci hypotezi o vzniku vesmiru. Jednou z nich je subkvantova kinetika etheric.com/.../continuous-creation-cosmology astrofyzika jmenem Paul A. LaViolette. Jeji hlavni myslenkou je kontinualni tvoreni, neco jako kdyz kvantova mechanika postuluje "vyskakovani" virtualnich castic do existence. LaViolettova teorie neobsahuje rozpor mezi mikro a makrourovni, coz nelze rici o mainstreamovych teoriich obecne relativity (makro) a kvantove mechaniky (mikro).